Listy regionů
2Čvc/130

Dárci krve Brťov-Jeneč navštívili hanácké Athény a Chřiby

Jubilejní 10. zájezd BoDáKu - brťovských dárců krve směřoval do Kroměříže - Hanáckých Athén a pohoří Chřiby. Byl skvěle zorganizován, takže si na své přišli všichni - milovníci architektury, umění i flóry, náruživí turisté i persóny technicky zaměřené.

Prvním cílem byl Kroměříž s Arcibiskupským zámkem a zahradami zapsanými na prestižním seznamu UNESCO. První prohlídkou byla Via UNESCO, což zahrnovalo Arcibiskupský zámek s prohlídkou loveckého sálu, růžového salonku a také carský pokoj, kde se roku 1885 setkali náš císař František Josef I. s ruským carem Alexandrem III. Následoval trůnní sál olomouckých biskupů a sousední jednoduše, ale účelně zařízené pokoje olomouckých arcibiskupů. Pozoruhodný byl sněmovní sál, největší sál v České republice vysoký dvě patra se vzácnými stropními freskami, dříve nazývaný velká jídelna, kde v bouřlivých časech, od podzimu 1848 do března 1849, zasedal ústavodárný říšský sněm habsburské monarchie. Dále manský sál a bohatý hudební archív a sousední knihovna s mnoha vzácnými svazky. Následovala 84 m vysoká zámecká věž s 206 schody a vyhlídkou na město a okolí. Poté jsme se vydali na druhou trasu označenou Via Artis - cesta k umění otevřená. Shlédli jsme zámeckou obrazárnu s významnými díly evropských malířů jako Tiziána, Brueghela, Veroneseho a jiných. Nedaleko zámku se nachází Biskupská mincovna s vtipně pojatými expozicemi mincovnictví zobrazující výrobu peněz již od starověku po vrcholný středověk, na níž navazuje Galerie Orlovna se sousedící Arcibiskupskou vodárnou. Tato technická památka byla v provozu až do roku 1963 a zásobovala vodou Podzámeckou zahradu, pivovar, kašny a přilehlé objekty.

Z Velkého náměstí s kašnou a Mariánským sloupem jsme poté prošli městem ve směru Arcibiskupské gymnázium, kostel sv. Mořice, rodný dům Maxe Švabinského, barokní farní kostel sv. Jana Křtitele, kde jsme shlédli interiér, a justiční škola a kolem mohutné barokní vrchnostenské sýpky ke Květné zahradě. Květná zahrada nazývaná též Libosad byla založena biskupem Karlem II. Lichtenstein-Kastelkornem roku 1665, na projektu se podílel významný italský architekt Giovanni Pietro Tencalla. Skleníky jsou právě v rekonstrukci tak jsme rovnou vstoupili do Rotundy - centrální osmiboké budovy se čtyřmi grottami - umělými jeskyněmi se štukovou výzdobou a freskami připomínají antická božstva. Uprostřed kopule je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo, které svým pohybem kreslí čáry do jemného písku na kamenné desce, čímž se dokazuje otáčení planety Země kolem své osy. Prostor zahrady zakončuje 244 m dlouhá arkádová kolonáda s ozvěnou. Libosad tvoří dvě části: v tuto dobu zatím ještě plně nerozkvetlá květnice a vedlejší štěpnice s ovocnými stromy. Je tu také bludiště a celý geometrický prostor doplňují vodní hříčky s vodotrysky.

Pokračovali jsme do vesnice Velké Těšany na úpatí Chřibů, kde stojí dřevěný větrný mlýn německého typu. Byl postaven roku 1830 a mlel do roku 1942, kdy byl poslední povětrný mlynář Fr. Páter pro spolupráci s partyzány zatčen Gestapem a později okupanty popraven. Mlýn spravuje Muzeum Kroměřížska a paní průvodkyně nám to "semlela" od zanášky, palečného kola, přes mlýnici až po podemlýní s otočnou nosnou konstrukcí.

Přesunuli jsme se do pohoří Chřiby, kde uplynula turistická část. Většina osazenstva se turistické části zúčastnila, kdo nechtěl, svezl se k poslednímu cíli autobusem. Na Bunči je chata postavená roku 1921 jako turistická útulna. Odtud jsme vyrazili na Salárnu a k Brdu - nejvyššímu bodu Chřibů 587 m n. m. Podél cesty jsme mohli sledovat pozůstatky československé dálnice Praha - Brno - Zlín - Slovensko budované v letech 1939 - 1942. Vrchol Brdo jsme dobili, leč zdolat 24 m vysokou kamennou rozhlednu z roku 2004 na jeho vrcholu nám nebylo dopřáno. Po deštích těžkým terénem jsme sešli k Roštínské kapli se sochou Panny Marie lurdské z roku 1907 s pramenem a studánkou z roku 2007. Občerstveni kvalitní pitnou vodou jsme došli k cíli v rekreačním areálu Kamínka, bývalém panském dvoře, kde byl závěr a společná večeře. Z akce byla vydána pamětní pohlednice a myslím, že jsme důstojně oslavili jubilejní výlet.

JIŘÍ VYMĚTALÍK

Autor redakce

Komentáře (0) Trackbacky (0)

Zatím žádné komentáře.


Zanechejte komentář

Zatím žádné trackbacky