Listy regionů
7Srp/130

CARPE DIEM za hranicemi nejen všedních dní

Podzim minulého kalendářního roku přinesl pěveckému sboru Carpe Diem nová přátelství hudebníků - zpěváků pěveckého sboru Chorus Culmensis z družebního polského města Chelmno. Na jaře roku 2013 se rozběhla korespondence mezi oběma sbory a stále více se blížil termín přelomu května a června, kdy jsme se vydali na dlouhou cestu za našimi přáteli. Dobrá nálada všem zpěvákům  nechyběla, očekávání a zvědavost poznat krásné historické Chelmno - miasto zakochanych ( překl.: město zamilovaných) byly značné. S blížícím se odjezdem nás však hlavně provázela nutná zvyšující se píle na zkouškách. Do Polska jsme jeli nejen za přáteli, ale také jako přihlášený soutěžní pěvecký sbor na VII. Mezinárodní sborové setkání G.G. Gorczyckého Chelmno 2013 ve dnech 31.5. - 2.6..

Dlouhá cesta se tedy nesla nejen v duchu tradiční pohody, povídání, občas i hledání správné cesty, vydatného deště, který postupně směrem na sever slábnul a měnil se v teplé a slunečné počasí, ale také se čas využil pro trénink. Ve večerních hodinách jsme se konečně dobrali do cíle, kde nás očekával dirigent chelmnského sboru Vojtek Blaszak, po ubytování a drobné úpravě jsme se vydali na setkání se všemi přáteli na břehu krásného jezera, odkud nás všechny společně vyhnala bouřka do hotelu. Páteční den se nesl ve znamení výletu do přímořského lázeňského městečka Sopoty spolu se starostou Chelmna Mariuszem Kedzierskim. Dvouhodinová cesta opět dala prostor pro pěveckou zkoušku. Moře mělo krásnou teplotu 16˚C, sluníčko nádherně hřálo a naše oblečení dle počasí u nás se neslo spíše v duchu chladných dní. Nezbylo, než přijmout fakt, že „nikdo nic nikdy nemá míti za definitivní“, řečeno slovy klasiků W+V, a tak jsme si po výborném rybím obědě zazpívali na mořském břehu s pohledem upřeným do dáli, kdeže je ten domov náš. Večer jsme prožili s krásnou hudbou na houslovém a varhanním koncertě a po návratu do hotelu jsme upevňovali náš sborový kolektiv.

Sobotní den byl oním dnem s velkým D. Při snídani bylo ve vzduchu cítit napětí, ale i vzájemná soudržnost všech členů sboru. Průvod městem nás přivedl do gymnaziálního kostela, kde byl celý festival oficiálně zahájen, byla představena porota, která se skládala z prestižních polských hudebních elit - profesorů hudebních univerzit a škol v čele s  Prof. Jadwigou Galeska - Tritt, profesorkou Akademie Muzyczne v Poznani a rozlosováno pořadí. Náš dirigent, Karel Pecháček, pro nás vylosoval číslo 6, tedy v druhé půli soutěžních sborů. Po krátké zvukové zkoušce jsme si vyslechli vystoupení našich „soupeřů“ a v duchu se všichni připravovali na vystoupení naše. Když jsme nastoupili k vlastnímu zpěvu, pohled všech ulpěl na vyprázdněných řadách, kde zůstala sedět Hanička Bočková, která s námi absolvovala zájezd jako  varhanní doprovod. V ten moment jsme ale v ní všichni viděli našeho maskota, který s námi soucítil a v duchu jistě prosil za naše maximální nasazení. Po odezpívání všech soutěžních souborů a vystoupení domácího sboru Chorus Culmensis jsme čas naplněný očekáváním výsledků prožili při děkovné bohoslužbě. S napětím očekávaný okamžik vzápětí nastal. Po nezbytných celkových zhodnoceních předsedkyní poroty byl představený sbor, který se umístil na třetím místě. Každý z nás si v duchu říkal: „Kéž by, a když ne, alespoň jsme si takovouto prestižní soutěž vyzkoušeli!“

Třetí místo bylo předáno. Druhé místo - „Carpe Diem Letovice, Česká republika“

V první moment nastalo hrobové ticho, pak jej však protrhl nepopsatelný radostný jásot spolu s proudy slzí a otázkou Karla: „A to tam mám jít?“ Ještě dnes se nám všem tato chvíle vrací a zdá se skoro neskutečná. Ano, do Letovic jsme přivezli druhé místo s krásným pohárem a finanční odměnou. Hlavně však jsme si přivezli společnou radost, že jsme to dokázali, dar společného vzájemného kamarádství naší sborové rodiny.

Jak tedy praví jméno našeho sboru „ Carpe diem - užij dne“, my jsme si 1. červen 2013, den všech dětí na celém světě, opravdu užili.

Večer opět patřil společnému setkání všech zúčastněných pěveckých sborů a opět se potvrdila pravda, že hudba je neomylným pojítkem mezi lidmi.

V nedělní dopoledne jsme mohli představit při bohatě navštívené mši svaté v kostele palotinů skladbu Missa Brevis Zd. Fibicha a po jejím skončení a následném obědu spolu s našimi polskými přáteli jsme se vydali směr náš domov.

Vzpomínky, povídání, vtipy, radost - to vše nás provázelo a nebralo konce. Místy toto vše bylo jen na malé okamžiky přerušeno lehkým spánkem a uvědoměním si, že jedem směrem na jih, kde se stále více ochlazovalo. No, jak již bylo řečeno, nikdy nemá člověk nic brát za definitivní a počasí už vůbec ne.

Poděkování patří všem, celému sboru spolu s varhanicí, Městu Letovice a MKS Letovice za finanční podporu naší cesty a nakonec i řidičům, že nás dovezli ve zdraví domů.

A, co říct závěrem? Dokázali jsme, že naše úterky mají smysl, ale spát na vavřínech se nevyplatí. Úspěch je třeba brát jako další impuls a motivaci k pěstování našeho společného koníčka - lásce k hudbě a sborovému zpívání.

CéDéčka  z PS Carpe Diem Letovice

Autor redakce

Komentáře (0) Trackbacky (0)

Zatím žádné komentáře.


Zanechejte komentář

Zatím žádné trackbacky