Listy regionů
9Dub/140

Festival Mladkovské jaro

Někdo možná ještě nezaregistroval nové dynamicky se rozvíjející občanské sdružení Mlátek a už je zde příležitost vzpomenout na jednu z jeho prvních aktivit, o kterých do budoucnosti jistě uslyšíme častěji.

V sobotu 22. března 2014 Mlátek uspořádal v prostorách staré školy v Mladkově (tato budova za pár týdnů oslaví sto let) divadelní festival Mladkovské jaro. I přes to, že se letos konal poprvé, zúčastnily se jej přibližně na 50 hostů a tři divadelní soubory.

Celé akci samozřejmě předcházela pečlivá příprava, kdy předseda sdružení Ing. Ondřej Válka připravil pódium a ve spolupráci s Lubošem Sušilem připravil projekční, světelnou a zvukovou techniku. Poté následovala technická zkouška a bývalá učebna v druhém patře školy byla připravena přivítat první návštěvníky.

Po devatenácté hodině předstoupil Ing. Ondřej Válka před zcela zaplněné hlediště: „Vítám všechny na nultém ročníku Mladkovského jara. Cílem našeho sdružení je posilovat setkávání lidí a k tomu by měla přispět i tato akce. A proč zrovna Jaro? Je totiž symbolem oživení a my se snažíme navázat na dávnou tradici zdejšího divadla v hostinci „U Mazalů, jež se započala v roce 1921.

Moderátor Jan Nádvorník pak představil první polovinu programu: „Improvizační zápas je spojením divadla a hokejového utkání mezi souborem Lísk.y(i) Boskovice a Dotiky Brno. Budeme hrát především dle Vašich diváckých témat.“

Oba soubory pak za mohutného potlesku přiběhly na pódiu a Jan Nádvorník pokračoval: „Vy nám dáváte témata, my budeme podle toho hrát.“ Hned první námět vymyslela pohotově paní Iva Unčovská z Chrudichrom: „Já bych chtěla ukázku draní peří, kdy se ještě i v minulém století scházely ženy v některé domácnosti a při práci vyprávěly dávné historky.“ Fantazie herců se projevila okamžitě a úkolu se zhostili skvěle. Odměnou jim byl mohutný potlesk.

I v dalším programu nebyla nouze o vtipné a humorné situace. Situace se odehrávaly v sauně, v kostele, na hřbitově. Diváci hlasovali pomocí barevných lístků a nelibost ve výrocích rozhodčího vyjadřovali házením ponožek na jeviště. I témata byla nápaditá, místy hororová. Třeba Flaška rumu (v kategorii Pyramida), Mobil v rakvi s mrtvou babičkou (v kategorii….Doplnit), Sobotní večer (v kategorii Mikrofon), Opilý cyklista (v kategorii Postupně se zrychlující improvizace), Vibrátor (v kategorii Loutkové ruce).

Lísk.y(i) a Dotiky se s diváky rozloučily za skandovaného potlesku rytmickou písní Velikonoční překvapení. Skóre zápasu se v jeho závěru vyrovnalo na přátelských 4:4.

Po čtvrthodinové občerstvovací pauze, kdy byly promítány části z obecní kroniky věnující se divadelním aktivitám v obci mezi lety 1921 - 1961, převzal vládu nad jevištěm soubor Krok s představením Po hádce pohádka.

„Budu Vám vyprávět příběh, jenž se odehrál minulý týden v jednom království,“ utišil štěbetající publikum moderátor. Šlo tedy o jakousi moderní pohádku, noční sen, z šesti kapitol o chamtivosti a smyslu bytí pro dospělé kde hlavními hrdiny byli král, princezna, princ, kupec, cizinec, lesní víla, převozník, drak, ryba.

Zatímco první představení - improvizační zápas - vtáhl všechny do děje a nutil diváky spolupracovat, ten druhý byl klasickou hranou scénkou, kdy se všichni pasivně bavili. Zdařilý večer tak pomalu a klidně přešel do tmavé jarní neobvykle vlahé noci.

Závěrečné slovo pronesl opět Ing. Ondřej Válka: „Děkuji účinkujícím a především Vám divákům za nádhernou atmosféru. Je to pro nás výzvou, abychom za rok zase něco podobného uspořádali. Dobrou noc všem a příště nashledanou!“

Luboš Sušil

Autor redakce

Komentáře (0) Trackbacky (0)

Zatím žádné komentáře.


Zanechejte komentář

Zatím žádné trackbacky