Listy regionů
3Dub/140

Holé bílé stěny jej inspirují. Vernisáž obrazů boskovického rodáka MgA. Vladimíra Kiseljova

Starobylá radnice (původně kupecký dům) z roku 1571 dominuje již několik staletí hornímu konci Masarykova náměstí v Boskovicích. Z věže lze při dobré viditelnosti zhlédnout okolní malebnou krajinu na rozhraní Malé Hané a Drahanské vrchoviny.

Město Boskovice vzorně pečuje o památky a právě s touto budovou se letos zúčastní soutěže pořádané Jihomoravským krajem.

Uvnitř radnice se kromě originálu vzácné barokní sochy Panny Marie z roku 1716 (věrná replika stojí na dolním konci náměstí nad chrámem Svatého Jakuba Staršího) nachází též Informační kancelář a galerie pojmenovaná po významném výtvarníkovi Otakaru Kubínovi (*1883  †1969). Je zde stálá expozice a v zadní místnosti probíhají několikrát do roka přehlídky výtvarného umění a koncerty.

V sobotu 15. března sem směřovali milovníci krásných obrazů. Proběhla vernisáž děl mladého sympatického umělce boskovického rodáka MgA. Vladimíra Kiseljova (*1984).

Oproti jiným byla akce zcela vyjímečná. Místo obvyklých tónů klavíru a linoucího se zpěvu klenutými prostorami zněla reprodukovaná klasická hudba a přitom pod štětcem umělce vznikalo nádherné dílo přímo před zraky užaslých přítomných.

Úvodní slovo přednesl Mgr. Jan Bařinka: „Výstava se jmenuje Barvy hudebních symbolů. Barvy jsou pro malíře základním vyjadřovacím prostředkem. Pokud umělec vyjadřuje svoji vnitřní realitu, barvy začnou žít vlastním životem. Třeba bílá symbolizuje čistotu. Vladimír umí vnímat barevně i hudbu. Jeho idolem a uměleckým vzorem je Wilhelm Richard Wagner (*1813 †1883).“

Jan Bařinka pak připomenul knihu MgA. Vladimíra Kiseljova Mysteria Richarda Wagnera v obrazech, jeho pochopení skladatelova díla.

Dále uvedl: „Obrazy MgA. Vladimíra Kiseljova jsou spojením mezi vnitřním a vnějším, individuálním a kolektivním, hudebním a výtvarným. Tvorba obrazů je živý proces hudbě blízký. Dnes budeme svědky vzniku obrazu za libozvučných tónů hudby Svěcení jara Igora Fjodoroviče Stravinského (*1882  †1971), což dokládá Vladimírovu otevřenost k vlivům zdánlivě protikladným.“

MgA. Vladimír Kiseljov pak předvedl půlhodinový mistrovský koncert se štětcem a akrylovými barvami, při němž všichni mlčeli, tiše zněla jen nádherná hudba a pod rukama umělce se rodilo přímo na podlaze galerie skvělé výtvarné dílo. Byly to vzácné okamžiky vidět malíře při tvorbě obrazu, které se jen tak neopakují.

„V obraze můžete vidět postavy bohů jara, ženy ve dvou podobách, jež se jim obětuje – svěcení jara. Dále pramen, oheň. Vše splývá do jednoho spojení,“ okomentoval své dílo mladý umělec. „Jakmile jej zarámuji a pověsím na stěnu, obraz se trochu změní. Při práci využívám vlastností barev, vznikají struktury, které tam chci mít. A teď mě na chvíli omluvte, jdu si opláchnout štětce,“ usmál se autor. V očích se mu zableskly plamínky zaujetí pro věc.

Následovala volná beseda s prohlídkou vystavených děl. „Například tento obraz jsem maloval týden. Jde o narození Krista, Ráj a Poslední soud v jednom okamžiku, v pozadí je Špilberk, Petrov u nás v Brně,“ prozradil na sebe Vladimír.

I u ostatních obrazů jsme se dozvěděli příběhy jejich vzniku, autorovo citlivé vnímání dění kolem nás, dnešního světa postaveného jen na materiálních hodnotách, spojení s klasickou a varhanní hudbou. Připomenul, jak některé skladatele inspiroval zpěv ptáků a jeho samého Bachova Mše h-moll.

„Letos chci dokončit obrazy k Roku české hudby,“ prozradil plány Vladimír. „Doma mám nejraději bílé stěny, ty mě nutí k novým nápadům. Můj největší obraz je nástěnná malba 6x16 metrů.“

Vladimír má za sebou působení v zahraničí, Berlín, Lipsko, Vídeň, letos jej čeká Graz a Zurich.

Zastavte se někdy v galerii OK na Masarykově náměstí vychutnat nevšední atmosféru obrazů MgA. Vladimíra Kiseljova. Ojedinělá výstava potrvá do 5. dubna 2014.

Luboš Sušil

Autor redakce

Komentáře (0) Trackbacky (0)

Zatím žádné komentáře.


Zanechejte komentář

Zatím žádné trackbacky