Listy regionů
30Dub/140

Jarní cena Brna, MČR na přírodních okruzích

Tak za sebou máme první letošní závod. Protože nám z technických důvodů nevyšla plánovaná účast na závodě seriálu IMRC , konaném na Slovakiaringu, zvolili jsme na rozjetí před sezónou Alpe-Adria brněnský závod, pořádaný na Masarykově okruhu, kde jsme naposled startovali v r.2012. Abychom se tam neprezentovali jako nějací jelimani, rozhodli jsme se ve středu před nedělním závodem v rámci agenturních jízd polechtat koníky v motoru naší Hondy Moto3, aby se probudili po zimním spánku a aby se Romča rozpomněla, jaké to je, když jí vítr čechrá vlásky. Jenže ouha ! Po zimě se vzbudila i ta baba  škaredá, zvaná smůla. A asi z nedostatku jiných příležitostí si usmyslela, že hopne za krk zrovínka nám. Vzala na sebe podobu napínáku řetězu ventilového rozvodu, který se bez rozloučení odporoučel do věčných lovišť. Pružinka titěrná, jak z babiččina budíku, ale drahá, jako kdyby ji vyráběla NASA. A tak místo předplaceného ježdění a pilování stopy, jsme sbalili a hajdy domů. Ještě že to máme na okruh kousek. Stát se to např. v Chorvatsku, tak snad zvlhčíme všechny naše kapesníky na deset let dopředu. Naštěstí se doma povaloval do té doby nevyužitý bratříček tohoto zbaběle nás opustivšího napínáku, tudíž šance na naši letošní premiéru znovu ožila.

V pátek jsme tedy znovu nabrali kurz Masec, zaparkovali příbytek, roztáhli stan, do něj na ponk postavili Hondičku a v družné zábavě očekávali sobotní treninky. Jenže smůle se u nás zalíbilo! Tentokrát na sebe vzala podobu spojky. Ne a ne rozchodit spící srdce naší oranžovo-žluté krasavice. Odhalení toho, že je na vinně spojka nějakou chvíli trvalo. Napřed jsme hledali chybu v typu oleje, vačkách a buhví kde jinde, takže se první dopolední trenink obešel bez nás. Marně jsme roztáčeli zadní kolo pomocí startovacího vozíku, až se od gum kouřilo. Ani neškytla,potvora! A to jsme si pozvali naše vážené sponzory, abychom jim předvedli v plné kráse, komu že to věnují svoji přízeň i korunky. Ale pánové Bednařík i Peroutka se projevili co by lidé chápající, že občas se kolečko poláme a "štyft spadne do trýbu", jak kdysi v televizi prohlásil mistr humoru, Miroslav Horníček. Když je nouze nejvyšší, pomoc přátel nejbližší. A tentokrát to byla pomoc s velkým P. Přišla od pana Jiřího Trčky, bývalého jezdce superbiků, odborníka na čtyřtakty, zvláště značky Ducati. Kouknul, poradil, pomohl. Výsledek? Konečně ten náš čtyřtakt zabublal a vyplivl mrak kouře z výfuku. Hurá na start druhého treninku, aby si Romča provětrala novou kombinézu. Časy sice nic moc, ale jelo to a to byl pokrok. Proto Jeho blahorodí, šéf týmu a otec v jednom rozhodl, že sáhne do portmoné a připlatí si dodatečnou podvečerní  rundu treninku. Jenže, tu máš čerte kropáč! Říká se, že na pokáleného i kadibudka spadne. Je to pravda. Na nás sice nespadla kadibudka, ale dešťová přeháňka, čímž pádem bylo po treninku.

V neděli jsme nemohli ani dospat. Před ranním warm upem přišel znovu pan Trčka, proběhlo poslední doladění detailů a hurá na trať! Konečně se nám roztáhly huby od ucha k uchu. Konečně se na Romčinu jízdu dalo dívat. A zajížděné časy rázem padaly jak Němci do krytu. Doba do startu se vlekla jak bída Súdánem a nervozita stoupala do tí míry, že většina týmového členstva byla nucena navštívit místní WC. Někteří i vícekrát! Jen Romča s dcerkou sponzora Klárkou neustále s úsměvem řešily svoje dívčí problémy. Konečně padla hodina H. Na startu stojí Romana ve druhé řadě za největšími favority. Po tradičně poněkud horším startu, kdy se dokonce o pár míst propadla, se však pomalu, ale jistě dostává do tempa a cílem prvního kola projíždí na čtvrtém místě, s menší ztrátou na  třetího. Vpředu zatím uhání s náskokem Rakušan Eder, Romčin největší soupeř v loňské sezóně. Ta se postupně dotahuje na třetího jezdce, předjíždí ho a upaluje za zatím druhým, Němcem Lohsem. Ani ten neodolá jejímu ataku, což znamená, že Romana nakonec projíždí cílem na druhém místě za Ederem. Tak a hurá na bednu pro pohár a nastavit tvářičku přítomným fotografům. Rázem se všichni členové našho týmu culí, jak měsíc na hnůj. Spokojeni jsou i naši  sponzoři. A my jsme spokojeni, že oni jsou spokojeni. Následuje opékání masa na grilu a všem náramně chutná. Zde se dá skončit slovy klasika: Konec dobrý, všechno dobré. Sobota s nedělí byly jako noc a den, rub i líc. Spánek na vavřínech však nehrozí. Sezóna se rozbíhá a nás už za čtrnáct dní čeká via Italia. Boj v jámě lvové. Tak nám držte palčáky a my se zase ozvem.

Vladimír Jirůšek

Autor redakce

Komentáře (0) Trackbacky (0)

Zatím žádné komentáře.


Zanechejte komentář

Zatím žádné trackbacky