Listy regionů
24Dub/150

Beseda ke Dni země 22. 4. 2015

Poslední akcí ke Dni země, jež se konala ve středu 22. dubna 2015 byla přednáška doc. Ing. Antonína Bučka, CSc. z Mendelovy univerzity Brno na téma „Globální změny klimatu a lesy v České republice. Proběhla v nově opraveném Židovském domě na Plačkově ulici 7.

„Téma přednáším posluchačům Univerzity třetího věku v Brně,“ uvedl na začátku Ing. Antonín Buček.

Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého z problematiky, jež je aktuální tak poslední tři desetiletí. Především o vlivu plynů, jež způsobují skleníkový efekt. Oxid uhličitý i v malé koncentraci způsobuje zahřívání planety. Pokud by nebyl vůbec, průměrná teplota by klesla na – 18 st., což by veškerý život zničilo. Problém je v tom, že se obsah skleníkových plynů zvyšuje a tím roste teplota. Vše začalo kolem roku 1700 (280 ppm) v době rodící se průmyslové revoluce, kdy rostlo využití fosilních paliv (uhlí, plyn, ropa). Rok 2014 již cca 400 ppm.

Počátkem devadesátých let počal být tento celosvětový problém politický – snaha šéfů vlád o snížení produkce skleníkových plynů. V jejich tvorbě předběhla Čína před cca pěti lety USA. Zásadní problém je, že věc je celosvětová a zmenšení spotřeby fosilních paliv přináší snížení životní úrovně všem, především chudším zemím.

Nizozemí velmi bojuje za snížení skleníkových plynů. Je z velké většiny pod hladinou moře, proto může tuto oblast ohrozit tání ledovců. Tamní obyvatelé si proto preventivně pořizují druhé bydlení například u nás.

Život na tichomořských ostrovech by zanikl při zvýšení hladiny oceánů o pouhý metr. Umělé stromy, vývoj v USA – měly by z atmosféry odčerpávat oxid uhličitý.

Vznikají prognózy o zvyšování teploty na planetě – základním parametrem matematických modelů je množství skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry. Při dvojnásobném zvýšení dojde celosvětově k nárůstu teploty o cca 2 st. K tomu by mělo dojít mezi roky 2030 – 2040. Za posledních sto let se u nás zvýšila teplota o jeden stupeň. Do roku 2100 se předpokládá zvýšení o cca 3,5 st. Snesitelné jsou tak nejvýš dva stupně. Zvýší se počet období sucha, vzniknou extrémní změny počasí (bouře, přívalové srážky, sníh). Protože se zřejmě nepodaří zastavit růst vypouštění skleníkových plynů, bude třeba se přizpůsobit. Hlavním problémem změn je rychlost – krátké období.

Boskovice se nacházejí na přechodu třetího a čtvrtého vegetačního stupně v devítipásmovém rozpětí od nejteplejších oblastí Jižní Moravy po nejstudenější vrcholky Krkonoš. Při zvýšení teploty o dva stupně se posunou do cca prvního lipového stupně. Mohla by se zde pěstovat vinná réva, mandloně, teplomilné dřeviny. Zaniknou lyžařská střediska, prosperovat budou koupaliště.

Největší problém v přizpůsobení je v lesnictví, kde produkční doba je sto a více let. Rok 1754 Dekret o lesích Marie Terezie – kdo těží, musí vysazovat a kdo chce změnit lesní oblast na jiné využití, musí mít povolení úřadů. Díky těmto pravidlům lesy doposud máme.

Doc. Ing. Antonín Buček ukázal příklady současného zalesnění a situace v roce cca 2040 na přehledných mapách. V současné době je u nás smrkových porostů cca 52%. Kvůli zvýšení teploty se budou muset nyní vysazovat více lesy smíšené, podmínky pro smrky se zhorší, bude jen ve vyšších polohách. Zvedáním teploty se též zvyšuje výskyt kůrovce (Šumava) – parazit, jenž lesy ničí a může nastat jejich katastrofální úbytek.

Z přednášky vyplynulo, že využití krajiny se bude muset přizpůsobit. Na změny nejrychleji reaguje živočišstvo, především hmyz – přesouvají se do vyšších poloh.

„Problém změny klimatu nás všechny přežije,“ uzavřel velmi zajímavé téma doc. Ing. Antonín Buček.

Místostarostka Ing. Jaromíra Vítková setkání zakončila: „Děkuji za přednášku, sledovali jsme ji s velkým zaujetím. Jen škoda, že nepřišlo více občanů.“

Luboš Sušil

Autor redakce

Komentáře (0) Trackbacky (0)

Zatím žádné komentáře.


Zanechejte komentář

Zatím žádné trackbacky