Listy regionů
14Dub/150

Třiďte odpad!

Čtvrtek 2. dubna 2014. Obyčejný jarní den, jenž vůbec nepřipomínal toto veselé roční období. Z oblohy se snášely provazy deště se sněhem. Počasí, že by psa ven nevyhnal.

Přesto areál firmy Sita v Boskovicích otevřel své brány veřejnosti, aby se občané mohli podívat, jak se šetrně zachází s biologickým odpadem a co všechno lze znovu zužitkovat.

Několik odvážlivců, kteří i v tomto sychravém počasí dorazilo, přivítala Ing. Michaela Kuchaříková, technicko-provozní manažerka společnosti. „Mám na starosti zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, tedy kompostárny,“ představila se úvodem. Dále seznámila s provozy firmy. Sita má v ČR osm kompostáren a jednu na Slovensku. Největší provoz je v Brně s kapacitou 70 tisíc tun odpadu, boskovická patří k těm menším. Vlastníkem je Město Boskovice, Sita provozovatelem.

Areál se nachází na území bývalé skládky a má dvě oddělení. Kompostárnu a centrální sběrný dvůr. V kompostárně končí odpady z hnědých nádob a údržby zeleně. Jsou výhradně rostlinného původu. Původní kapacita 1350 tun za rok je navýšena na 1800 tun díky nové technologii. Odpad se nejprve zváží, zkontroluje se na přítomnost nevhodných příměsí, případně se dotřídí. Při kompostování je důležité perfektní promíchání, aby proces proběhl optimálně. Provádí se mobilním šnekovým zařízením (homogenizérem) poháněným traktorem. Zařízení obsahuje i hvězdicové ostré nože, aby se materiál perfektně rozmělnil. Pomocí hydraulické lžíce se jednotlivé složky zakládají v přesném poměru, stroj směs zamíchá a založí se zakládka. Dřevo se musí podrtit. Proces je aerobní – je třeba dodávat vzduch, aby mikroorganismy mohly pracovat. Provzdušnění se dociluje překopávači nebo nakladačem. V Brně na velké kompostárně se navíc používají ventilátory. Je třeba též zavlažovat, většinou stačí dešťové srážky. Pomocí tyčového teploměru se hlídá teplota cca 55 st. po dobu 21 dní. Ke konci se může zvýšit až na 75 st. Zvýšená teplota ničí semena plevelů, což je žádoucí. Není přípustná teplota nad 85 st., aby se neničily i funkční organismy. Navíc by mohlo dojít k samovznícení. Po ukončení kompostování se provádí ještě sítování pomocí mobilního vysokokapacitního zařízení, jež se přesouvá mezi jednotlivými provozovnami dle potřeby.

K zakládkám se vede výrobní dokumentace s veškerými důležitými údaji a daty procesů. Na závěr se provádí rozbory vzorků. Musí splňovat normy legislativy. Produkty podléhají Zákonu o hnojivech, registraci provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Teprve pak mohou být produkty použity v rostlinné výrobě.

Kompostárny vyrábějí též rekultivační kompost dle Vyhlášky 341, kdy není nutná registrace. Produkt se nevyužívá k pěstování plodin. Lze je aplikovat například v parcích.

Registrovanými produkty jsou: Kompost – hnojivo do půdy a substrát s přídavkem zeminy, minerální hmoty nebo písku.

„A nyní si vše projdeme a podíváme se na běh strojů v praxi,“ zakončila poutavé vyprávění Ing. Michaela Kuchařová.

Ve 13 hodin dorazila delegace Města Boskovice tvořená místostarostkou Ing. Jaromírou Vítkovou, místostarostou Petrem Malachem, DiS, referentkou regionálního rozvoje Ing. Anetou Sedláčkovou a ředitelkou Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalovou. A právě v době, kdy se znovu silně rozpršelo. I když počasí opět ukázalo, že se zima jen tak vzdát nechce, prošli si pozorně celý areál a se zájmem sledovali odborný výklad doprovázený bubnováním kapek do deštníků rozvinutých nad hlavami.

Zastupitelka Jihomoravského kraje a místostarostka Ing. Jaromíra Vítková upřesnila: „Zařízení v Doubravách vzniklo na bývalé skládce komunálního odpadu. Odpad se zde sládkoval neřízeným způsobem od konce druhé světové války. Počátkem 90 tých let zde byly dokonce kalové laguny, jež bylo nutné obehnat plotem, aby do nich nespadly děti, které často do neoplocené lokality chodily. Po roce 1990 docházelo k nápravě. Skládka byla uzavřena, vzniklo překladiště, kde se z „kuka“ vozů předával odpad do velkých kontejnerů a odvážel do Březinky na skládku. Na začátku nového milénia jsme zpracovali Plán odpadového hospodářství. V roce 2005 jsme díky dotaci ze Státního fondu životního prostředí pořídili kontejnerovou kompostárnu. Výroba kompostu podléhá požadavkům ÚZUSu, musí získat jejich certifikáty, není to nic jednoduchého.“

Zpočátku vznikala řada problémů především s velikostmi částic. Takto zpracovaná hmota se nemohla vrátit do městské zeleně, byla využívána k biologické rekultivaci tělesa skládky po rekultivaci technické. Pokračuje opět místostarostka Ing. Jaromíra Vítková:

„V současné době proběhla další modernizace díky dotaci z Operačního programu životní prostředí ve výši cca 25 milionů korun. Celý sběrný dvůr byl rekonstruován. Moderní buňky, asfaltový povrch, přemístěna váha, nové kontejnery na separovaný odpad. Z dotace jsme v roce 2014 pořídili traktor a homogenizátor, čímž se kompost zkvalitnil. Bohužel o něj není velký zájem kvůli snížení rostlinné výroby a ceně dopravy pro zemědělce. Biologický odpad však musíme likvidovat tímto způsobem, dle legislativy se nesmí objevit v komunálním odpadu. Proto jsou v ulicích u ostatních nádob i hnědé na

biologický odpad. Jeho zpracování ve vlastní kompostárně vyjde levněji než odvoz do spalovny v Brně nebo na skládku do Březinky.“

V současné době se ekonomičnost kompostárny v hojné míře projevuje, její vybudování bylo správné rozhodnutí. Místostarostka Ing. Jaromíra Vítková závěrem popsala historii od roku 1990:

„Zpočátku neměli někteří lidé přihlášeny popelnice, nebyl povinný poplatek. Nyní již každý občan musí poplatek uhradit, diky tomu ubylo divokých skládek v okolí města. Lidé se naučili třídit, vše evidujeme a na základě dobrých výsledků můžeme podat žádost na EkoKom o finanční odměnu. Vzhledem ke zvyšující se propagaci environmentální výchovy se situace neustále zlepšuje. V rámci Zdravého města a Dne Země každoročně pořádáme osvětové akce, zajíždějí sem firmy zabývající se například ekologickou likvidací vysloužilých elektrických zařízení. Tak občanům vštěpujeme výhodnost a potřebnost ekologického zpracování odpadů. Šetrné chováni k přírodě je naší povinností kvůli jejímu zdravému zachování pro budoucí generace.“

Škoda jen toho nevydařeného počasí. Jistě by přišlo více občanů zhlédnout, že odpad může být dále užitečný a že třídit jej má opravdu smysl.

Luboš Sušil

Autor redakce

Komentáře (0) Trackbacky (0)

Zatím žádné komentáře.


Zanechejte komentář

Zatím žádné trackbacky