Listy regionů
7Kvě/150

František Richter a Moravský kras

Před vynálezem daguerrotypie (Josef N. Niépce 1826, Louis J. Mandé Daguerre 1939) a fotografie (Maddox 1871, H. W. Vogel 1873) bylo možno zobrazovat osoby, věci nebo krajiny pouze kresbou nebo malbou. Jedním z významných a pro Moravu nepominutelných malířů v první polovině 19. stol. byl František Richter. Jeho dílo podrobně popsala a zhodnotila Helena Kusáková.

František Richter se narodil 29. Srpna 1774 v Brně na Zelném rynku jako syn stříbrníka. V 17 letech vstoupil do učení ke známému brněnskému lékaři Arnoštu Rinkolinimu. Po tříleté učební době přešel na vídeňskou vojenskou akademii císaře Josefa a byl přidělen jako pomocný chirurg do polní nemocnice. Po čtyřech letech se mu podařilo vyvázat se z vojenské služby. V roce 1802 po zkoušce mu vydalo olomoucké lyceum osvědčení o znalostech z chirurgie a porodnictví. Za zkoušku hned zaplatil obvyklou taxu 10 zlatých. Téhož roku se oženil a přesídlil jako panský lékař do Náměště nad Oslavou, roku 1807 požádal o svolení usadit se jako chirurg v Brně na předměstí (dnešní Sady osvobození a Bratislavská s okolím). Rok 1815 ho zastihl jako ranhojiče v polní nemocnici v Boskovicích. Odtud žádal o uvolněné místo městského chirurga v Brně. Nebyl však přijat. Snad proto se rozhodl opustit povolání ranlékaře a věnovat se malířství a kresbě. V Brně si zařídil školu kreslení, kterou provozoval do vysokého stáří.

F. Richter od mládí rád kreslil, nebyl však školeným malířem, byl diletantem. Žil a pracoval v době, kdy již doznívalo klasicistní pojetí výtvarného směru a uplatňovaly se vlivy empirově popisných projektů; teprve v náznacích se objevovaly prvky nastupujícího romantismu. F. Richter se nedržel jednotného výtvarného směru a jeho kresby mají proto různou úroveň. Byl pilným kreslířem a malířem, jeho kresby však nejsou vždy zdařilé. Jeho veduty, výhledy do krajiny, pojaté střízlivě a věcně, jsou často oživovány figurální stafáží, která měla do kreseb vnést pohyb. Tyto postavy jsou však vítaným zpestřením krajiny i náznakem soudobého života. Richtrovi se nepodařilo za celou dobu jeho tvorby překonat formu diletanta a eklektika. Přesto však vytvořil řadu půvabných výhledů do krajiny, které stojí na rozhraní empirové přesnosti a romanticky barevné lyričnosti.

F. Richter se omezil výhradně na Moravu. Soubor jeho kreseb je uložen v obrazárně Moravského muzea a je z velké části majetkem Matice Moravské; jen čtyři kresby jsou majetkem Moravského muzea. Podle soupisu H. Kusákové jde o 164 kreseb nebo maleb moravské krajiny, 78 námětů je z Brna nebo blízkého okolí a 115 obrazů má historický námět. F. Richter kreslil povětšině tužkou a dosti často využíval lavírování tuší nebo světlými vodovými barvami různých barevných odstínů. Do svých kreseb vnášel někdy světlo pomocí běloby.

Text: Blahomil Grunda

Foto: archiv Moravské galerie v Brně

Autor redakce

Komentáře (0) Trackbacky (0)

Zatím žádné komentáře.


Zanechejte komentář

Zatím žádné trackbacky